Únor 2008

Díl 1.

29. února 2008 v 18:45 | Od Mišule |  Zápisky z deníku neznáme Silvy S.
Dnes se začíná můj příběh z tohoto deníku.Tento deník jsem si dnes ráno koupila na vlakovém nádraží abych se někomu mohla svěřovat se svými radostmi i strastmi.Jelikož nevím kam se dostanu a jestli budu vůbec schopná se s těmi lidmi domluvit….
Dnes dopoledne jsem přijela sem do německého města Kolín.Ne snad, že by se mi zrovna dvakrát chtělo opustit mé přátele,ale přišlo mi to lepší, než strávit prázdniny někde na Mácháči s naší učitelkou němčiny a angličtiny.
Když jsem po 10 hodinách vystoupila na vlakovém nádraží uvědomila jsem si jaký je život v úplně cizí zemi. Na lavičkách pospávali bezdomovci a narkomani a já si připadala jako jeden z těch bezdomovců. V kapse mám sice lístek s adresou domu, který se na další dva měsíce má stát mým novým domovem, ale já ani nevím jak se tam dostat. Vytáhla jsem lístek z kapsy a začala luštit hyeroglifi naší učitelky, která mi tu adresu napsala na útržek nějakého papíru.
Bylo na čase vydat se na cestu k mé nové domovině. Stopla jsem první taxi, které kolem projíždělo a velmi špatnou němčinou požádala řidiče, aby mě odvezl na zmíněnou adresu.
Když jsme přijeli k jednomu z mnoha domů, řidič se na mě otočil a raději posunky než slovy mi naznačil, že támhle je ten dům, který hledám. Zaplatila jsem, poděkovala a vydala se směrem k domu. Nebyl to zrovna nejnovější dům, ale napadlo mě, že co nemá dům na kráse, budou mít obyvatelé ve své srdečnosti. Zazvonila jsem na zvonek a chvíli na to se v bzučáku ozval roztřesený hlas, který se ptal kdo jsem a co tady pohledávám. Hbitě jsem odpověděla a už jsem si to štrádovala po schodech do 3. patra. Ve dveřích stál pro mě neznámý kluk, byl trochu při těle, ale mile se na mě usmíval a tím si mě okamžitě získal.Představil se mi a srdečně mě uvítal v jejich bytě. Chvíli jsme si povídali a až poté z něj vylezlo, že majitelem bytu je on a že tu bydlí se svou přítelkyní. Angelo jak se mi dotyčný představil měl dlouhé blond vlasy, které byly pečlivě svázané do copu. Jeho modré oči se leskly pod sklíčky malých brýlí, které jak jsem zjistila často ničí a ztrácí. Ještě chvíli jsme si povídali o mé cestě a pobytu zde a pak už mi ukázal pokoj a nechal abych si vybalila a trochu si odpočinula po dlouhé cestě. Odpočinek však netrval dlouho, asi po hodině se s rachotem rozletěli dveře a do bytu vstoupila vysoká, tmavovlasá a na kost vyhublá dívka. Volala na Angela, aby jí šel pomoct s taškami, ale ten buď neslyšel a nebo nechtěl slyšet její jízlivé volání o pomoc. Když se to volání opakovalo ještě dvakrát rozhodla jsem se vyrazit na pomoc já. Když jsem však přišla ke dveřím se slovy: "Silva,těší mě, můžu vám pomoct s taškami?" podívala se na mě tázaná osoba vražedným pohledem a tašku si naštvaně odnesla do obývacího pokoje sama.
Angelo náhle procitl ze zasnění a s úsměvem se s dotyčnou osobu přivítal. Já stála ještě pořád u venkovních dveří a nenacházela slov. Angelo na mě zavolal a snažil se mě co nejuctivěji představit své přítelkyni Kiře.Ta mě sjela od hlavy až k patě rentgenovým pohledem, nic neřekla a odešla do ložnice. Angee jen pokrčil rameny a odvětil "Takhle se chová vždycky" a dále to nekomentoval. Teprve jsem přijela a už tu mám nepřátele, to nebyla právě nejlepší vyhlídka. Angee mi řekl ať se posadím naproti něj do křesla a začali si se mnou povídat. Ptal se na všechno…odkud jsem,kolik mám sourozenců, kde bydlím, co dělám za školu, ptal se i na mé rodiče a záliby. Byli jsme si hodně podobní a nejvíce nás spojovalo jídlo, knihy a hudba.
Asi po třech hodinách skvělého povídání vylezla Kira z ložnice, oblečená v nějakých černých, kožených šatech a urgovala Angeeho, aby se šel převléct, že je nejvyšší čas. Vstal tedy z gauče, ale ještě se otočil na Kiru s otázkou: " Co kdyby šla Silva s námi, aspoň byste se lépe poznali?" Na tuto otázku však přiletěla razantní odpověd: "Máme jen dva lístky a ona stejně nemá vhodné oblečení!" Po této odpovědi následovalo dlouhé ticho, až nakonec Angelo ukončil debatu slovy: " Stejně jsi asi unavená,chovej se tu jako doma a odpočin si, jídlo je v lednici a kdybys něco potřebovala tak na stole je moje číslo. Měj se pěkně." Ještě dodal a pak už oba dva zmizeli neznámo kam.Ještě chvíli jsem seděla v křesle a rovnala zážitky v hlavě, pak mě to však zmohlo. Šla jsem se tedy osprchovat a pak už jsem zmizela ve svém pokoji, kde jsem začala psát své první poznámky do tohoto deníku.
Tak takhle skončil můj první den v novém domově……..

Churchtour 2007-2008

9. února 2008 v 15:59 | A.K.Angel |  Fotky Kelly Family
>>> Click Celý článek <<<




Rozcestník --->

9. února 2008 v 13:17 | A.K.Angel |  ->>> Ankety

Angelo v ČR

9. února 2008 v 12:02 | A.K.Angel |  ->>> News
11.04.2008-CZ:Pilzen - KD Serikovka - 20:00 - Angelo Kelly & Band "Lost Sons" Tour
Wow,tak to je paráda,nedávno byl v Brně,a už si jede do Plzně :)) ... to abych začla pomalu zpracovávat rodiče :D .. A co vy,chystáte se na An Angel-a ? :))