Díl 1.

24. března 2008 v 19:29 | Od Mišule |  Život je boj!
Tenhle příběh se stal asi před osmi lety mojí nejlepší kamarádce.Úspěšně absolvovala maturitu,ale
bohužel nebyla přijata na vysokou školu kam moc a moc chtěla.Jelikož uměla skvěle anglicky rozhodla se, že na léto pojede dělat aoupair do Anglie,která ji už od střední školy fascinuje.
Jelikož měla státní zkoušku z angličtiny přišly nabídky velmi rychle a bylo jich poměrně dost.
May nevěděla kterou z nabídek si má vybrat,proto je dala na hromadu a se zakrytýma očima jednu vybrala. Nebyla zrovna nadšená,protože podle nabídky měla odcestovat do Irska.May však věřila na osud a tak tuhle nabídku ihned přijala.Po týdnu příprav byla přichystaná k odjezdu do Irska,kde se měla setkat s rodinou u které bude celé léto pracovat.
Je pátek ráno a May se souká do auta i se dvěmi obřími taškami a ihned se vydává na cestu směrem k letišti.Těší se na nové lidi a hlavně na děti,které má moc ráda.
Cesta byla poměrně klidná.Asi za dvě hodiny May přiletěla na Dublinské letiště kde už na ni čekal nějaký muž,který měl cedulku s jejím jménem.Slušně ho pozdravila, představila se a ptala kdo je on.Vysoký muž v černém obleku jí pověděl,že se jmenuje Franc a je řidičem rodiny,ve které má strávit léto.A jelikož neměla dalších otázek odešli k autu.Franc ji usadil na zadním sedadle a pak naložil její tašky.
Rozjeli se k nové domovině.May jakožto veselá a ukecaná holka se celou cestu vyptávala Franca jaká je ta rodina a on ji ochotně odpovídal.Cesta ubíhala poměrně rychle a May skoro ani nepostřehla,že už přijíždí k zámku,který bude jejím dočasným bydlištěm.
Kapitola 1
May vystoupila z auta rozhlížela se po krajině kolem.Nevšimla si ani,že někdo vyšel ze dveří a šel rovnou k ní.Najednou ucítila něčí ruku na rameni a hrozně se polekala.Otočila se,a uviděla blonďatou dívku,která se na ní usmívala a představila se jako Maite.May byla v rozpacích,ale ihned jí odpověděla a srdečně se spolu přivítali.Maite jí vedla dovnitř k ostatním členům rodiny,kteří už na ni čekali. Tak tohle je John,Joe,Angí,Jimmy,Kathy,Barby a Patricie představovala ihned členy rodiny Maite.Těší mě.Řekla May a na všechny se přitom usmívala.Jsi asi utahaná viď?Zeptala se Patricie."Ano to jsem." odpověděla May.Patricie ji chytila za ruku a vlekla ji po schodek nahoru do poschodí.Když přišly do patra May zůstala stát jako opařená.Bylo tam tolik pokojů,že je ani v té rychlosti nedokázala spočítat.Tak tohle je Johnův pokoj ukázala na první pokoj z leva.Pak pokračovala podle směru hodinových ručiček a říkala komu který pokoj patří.Tenhle je Joye tam ten Angího,dále Kathyn,můj,Barbary,Jimmyho,támhle ten je Maite a tady ten bude tvůj odpověděla Patricie.Bylo to na ni docela rychle,ale i tak si stačila všimnout,že jeden pokoj nebyl jmenovám."Hele Paty čí pokoj je ten vedle mého?" zeptala se.Patricie se zatvářila smutně,ale ihned odpověděla."Ten pokoj patří mému mladšímu bratrovi,který je teď někde,ale mi nevíme kde." Sklopila oči a vedla May do jejího pokoje.Ukázala jí pokoj a koupelnu a řekla:"Teď si odpočiň a pak za námi přijď dolů,večeře bude v sedm",řekla Paty a odešla.May padla na postel celá utahaná a usnula.Vzbudila se asi za 3 hodiny,když se venku už stmívalo.Rychle se převlékla a utíkala po schodech dolů,aby nepromeškala večeři srazila se na schodech s Jimmym,který taky šel pozdě..Když vešli do jídelny většina členů rodiny již seděla u stolu jen Angí,Paty a Maite zde nabyli.Joey se na May usmál a posadil si ji na židly vedle sebe."Promiňte,že jdu pozdě,ale usnula jsem velmi tvrdě a neměla jsem přehled o čase." omlouvá se May."To nevadí Angí tady tady ještě není,je hrozně nedochvilný"odpověděl s úsměvem Joey.
"On jednou přijde pozdě i na vlastní pohřeb" konstatovala pobaveně Maite,která právě vcházela do jídelny a nesla obrovskou mísu s polévkou.Za ní přišla i Paty a nesla dva tácy plné jídla."Jo, to je celý Angí pořád má dost času,ale všude chodí poslední."
May se pousměje jako na souhlas,ale v tom už do jídelny vchází i poslední člen rodiny. "Tak kdo tě zdržel tentokrát?"zeptala se ironicky Kathy."Víš musel jsem si ještě něco zařídit" odvětil Angí s nervozitou v hlase."No tak začneme jíst ne?" pobízí všechny Maite.Všichni se dají do jídla a v jídelně se najednou rozhostí nezvyklé ticho. Ale nevydrželo dlouho. Jimmy, který si sedl naproti May byl hrozně zvědavý a tak se pořád na něco vyptával. "Hele May...máš nějaký sourozence?" to byla jeho první otázka. "Ne jsem jedináček, ale vždycky jsem si přála mít staršího bratra, bohužel se mi to nikdy nesplnilo." "Proč staršího bratra?" zeptal se nechápavě John. "No já nikdy nebyla obletovaná kluky. No a kdybych měla staršího bráchu, tak by mi možná dohodil nějakého svého kamaráda...teda aspoň si to myslím...." zasmála se. " No tím bych si nebyla tak jistá." řekla Maite, která právě dojedla polévku. "Já měla plno starších bratrů a nikdy mi nikdo nedohodil žádného kluka, vždycky to nechali na mně. Navíc to bylo ještě těžší, protože když kluci zjistili čí jsem sestra, tak mě většinou odmítali. Takže pochybuju, že by to mělo nějakou výhodu!" "Hele nevymýšlej si jo!" okřikl ji John, který se zakuckal při jejím proslovu. "Já ti například dohazoval kluky, jenže ty jsi ani jednoho z nich nechtěla.! A to byli nějací fešáci.....Franc, Luis, Alexandr, Henry....ale nebyli ti hold dost dobří co?" "No já nevím co si představuješ pod pojmem fešáci, ale May ruku na srdce, i frankenstein by proti nim, byl krasavec." "Hele vždycky, jsi říkala, že lidi nesoudíš podle vzhledu, ale podle toho, jací jsou uvitř a kluky jsi zamítla ještě dřív, než jsi je stačila poznat." "Jo to jsem sice říkala, ale potřebuju, aby se mi ten člověk aspoň trochu líbil...bez toho si vztah nedokážu představit....." "Tak už dost." okřikla je Kathy. "Pěkně se před návštěvou předvádíte. Děláte tady ze sebe pitomce a tím zesměšňujete celou rodinu. Co si o vás náš host pomyslí?" vyčítala jim. "Okdud jsi vlastně přijela. My, stejně jako ty jsme nedostali žádné informace." "No nevím, jestli vám říká něco jméno Česká republika?" "Ano tam jsme loni měla dva koncerty, je to skvostná země." řekl Jimmy. "Ano to je a jsou tam hezké holky …..." přidal se Joey. "Ano to se říká" přikývne jim May.
A rozhovor opět na nějakou dobu utichne.
Po večeři se May ptá po dětech,ale Kathy jen prohodí:"Děti už spí,dneska byl pro všechny dlouhý den"
Večer se všichni sešli v obývacím pokoji aby vyřešili plány na další dny.Čeká je velké množství koncertů, kvůli kterým musí dost cestovat,a proto navrhnou May aby kvůli pohodlí zůstala ona s dětmi doma.May souhlasí a proto se rodina rozhodne odjed už následujícího dne večer.Po téhle debatě se skoro všichni zvednou a odchází do pokojů,aby se vyspali na dlouhou cestu.Dole v obývacím pokoji zůstane jen May s Angím.Spočívají spolu v dlouhém rozhovoru. "Máš kluka ?" zeptal se bez zábran Angelo. "Ne nemám.. chodila jsem s jedním před prázdninami, ale jemu se nelíbilo, že chci jet na léto do Anglie....a tak jsme se po čtyřech měsících rozešli." "Aha, promiň.Nechtěl jsem ti připomínat věci, které bolí. Ale myslím, že kdybych byl na jeho místě taky by mi to vadilo. Jsi totiž hezká holka a kluci se o takové holky neradi dělí s jinými....." řekl a přitom sklopil oči. "Tak to jsi první kdo o mi říká, že jsem hezká." zažertovala May. "Tobě to ještě nikdy nikdo neřekl?" podivil se. "Jo máma ta táta, ale ti to spíš říkají ze slušnosti a zní to jako když si objednáváš hranolky ve stánku....,ale nikdy jsem to neslyšela od žádného kluka. Já vlastně moc kluků neměla, ale to je jedno tím tě nebudu zatěžovat." "Né jen povídej mě to zajímá. Rád se o tobě dozvím něco víc." " Víš já jsem celou dobu žila tím, že jednou půjdu na vysokou školu a bude ze mě právník, notář , nebo jestli se zaměřím na jazyky a budu překládat a tomu jsem podřídila celý svůj dosavadní život.Nebyl čas na zábavu, kluky a tak. Nevadilo mi to, milovala jsem svůj života takový jaký byl. Některé holky žily zábavou a klukama a já tím abych se toho co nejvíc naučila a byla nejlepší ve všem co dělám.Kluci byli nějak v ústraní až pak na střední škole mě postihla strašlivá zamilovanost, ale ten kluk o mě nestál. On se chtěl bavit a já vzdělávat. Tak jsem to celé nějak přešla a soustředila se jen a jen na maturitu a v posledním ročníku jsem se nějak víc sblížila se svým kamarádem.Pak přišel ten zlom. Nepřijali mě na vysokou a mě se zhroutil celý svět. Nechtěla jsem doma zůstat ani za nic a tak mi někdo poradil, abych jela dělat aoupair do zahraničí a počkala na další možnost přihlásit se na vysokou. Nejprve mi to přišlo dost divný, ale pak jsem usoudila, že to zase tak špatné nebude a zašla do té agentury, která poskytuje práci v zahraničí...dala tam svůj inzerát a pak už jen čekala kdo mi na něj odpoví.Mému příteli se to nelíbilo a tak jsme oba usoudili, že bude lepší, když se rozejdeme. Byl to můj první kluk...a tak to nebylo tak těžký se rozejít. Pak přišlo mnoho odpovědí na můj inzerát, ale osud chtěl, abych jela právě k Vám." dořekla a stichla. Dívala se do krbu a v hlavě si promítala ten osudný okamžik, kdy z hromady odpovědí vybrala právě tu jejich. A zjistila, že je vlastně ráda, že se to tak dopadlo. Po dlouhém odmlčení se však znova ozvala. "A co ty? Ty máš holku?" Angelo se začervenal a potichu začal vyprávět zase svůj příběh o vztazích. "Víš, u mě to ani moc nejde mít přítelkyni.Pořád jsme na cestách a většina holek se toho zalekne. Spát v autobuse a mýt se na veřejných WC to není pro většinu holek přijatelné. Pro mě je to normální, ale ty holky si to nedovedou představit. Moje peníze je sice přitahují, ale můj styl života už méně a proto mě zádná holka nechce na delší dobu než je jedna noc. Což není přijatelné zase pro mě. Takže zůstávám sám." zašeptal a v očích se mu objevily slzy, které se snažil zakrýt, ale May je viděla. "Neboj...tu pravou jednou určitě najdeš." zešeptala zase ona. A něžně ho pohladila po vlasech, které ve světle ohně vypadaly jako zlato. Povídali si spolu dlouho do noci a báječně si rozumněli. Když na velkých hodinách v hale odbyly čtyři hodiny přišli k názoru, že by si asi měli jít lehnout. Angí doprovodil May ke dveřím jejího pokoje,poděkoval za krásný večer a jako pravý gentleman se odebral do svého pokoje.May ještě chvíli stála na chodbě, pak vešla do svého pokoje a opět se vyčerpaně sklátila na postel. Ještě chvíli přemýšlela o rozhovoru s Angím a pak tvrdě usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Quasha Quasha | Web | 9. června 2008 v 14:55 | Reagovat

pokračuj :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama